Ještě než přistoupíte k vlastní úpravě vody ve Vašem bazénu, je třeba si uvědomit, jaké má Vaše napouštěná voda vlastnosti. Není voda jako voda. Chemický vzorec vody je sice H2O, nicméně je pravdou, že v různých městech naší republiky vytéká z kohoutků jako voda pitná tekutina s různými vlastnostmi a často rozličným složením. Je to způsobeno tím, že voda se za všech okolností chová primárně jako rozpouštědlo a je tedy poznamenána prostředím, ve kterém se nachází. Jiné složení má voda z podzemního vrtu v křídové pánvi, odlišné složení bude mít voda z vodárenské nádrže či voda dešťová nebo voda studniční. Tato problematika je v naší zemi legislativně ošetřena vyhláškou č. 252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, a vyhláškou č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch. V obou legislativních předpisech jsou specifikovány důležité ukazatele kvality vody a jejich mezné či nejvyšší mezné hodnoty. Za kvalitu dodávané pitné vody či za kvalitu vody v bazénu je zodpovědný provozovatel a je jeho povinností produkovat a udržovat vodu bezpečnou a zdravotně nezávadnou.
Pokud si tedy vlastní bazén napouštíte pitnou vodou z veřejného vodovodu, máte jednodušší pozici pro budoucí úpravu vody pomocí bazénové chemie, protože Vaše plnící voda již prošla vodárenskou úpravou a její parametry by měly být v souladu s výše jmenovanou vyhláškou. Jestliže ale k napouštění bazénu používáte vodu z Vaší vlastní studny, můžete se setkat s obtížemi, způsobenými vyššími hodnotami některých ukazatelů, než se vyskytují ve vodě, upravené už na vodu pitnou. Problémy obvykle působí vysoký obsah železa a manganu, výrazná tzv. tvrdost vody, vysoký obsah síranů ve vodě, extrémně nízká či naopak vysoká hodnota pH, ale hlavně silné mikrobiální znečištění, které se v řadě studen vyskytuje.
