Prvotním hybatelem veškerého pohybu vody na planetě Zemi je Slunce. Ohřívá vodu v oceánech a ta se vypařuje do vzduchu ve formě vodní páry. Vzdušné proudy unášejí tuto vodní páru do vyšších vrstev troposféry, kde díky nižší teplotě vodní páry kondenzují a tvoří oblaka. Ta jsou udržována v pohybu prouděním vzduchu, spojují se, rostou a voda z nich na zemský povrch vypadává ve formě srážek. Většina srážek padá zpět do oceánů, menší část na pevninu.
Část srážek dopadá na zemský povrch ve formě sněhu, který ve vysokohorských pásmech a polárních oblastech tvoří ledovce. V teplejším klimatu sníh s příchodem jara mění své skupenství a vytváří se tak odtok z tajícího sněhu. Povrchový odtok, část kapalných srážek ve formě deště a na zemský povrch prosakující podzemní voda se hromadí jako sladká voda v pevninských jezerech a vodních tocích. Část této vody se vypařuje a přechází zpět do atmosféry, část se zasakuje do půdy a na zemský povrch se vrací jako voda podzemní a poslední část se díky odtoku pevninských vodních toků vrací do moře.
Mělká podzemní voda je nasávána kořeny rostlin, kde je z malé části použita ke stavbě jejich tkání a zbytek se z rostlinných listů odpařuje do atmosféry. Hluboce zasakující podzemní voda doplňuje a obohacuje zvodně – zásobárny podzemní vody.
Oběh vody se uskutečňuje v různých časových a prostorových měřítkách ve všech sférách planety. Je udržován v pohybu energií Slunce a vnitřními procesy v zemském jádře (příkladem mohou být vyvěrající teplé minerální prameny). Koloběh vody na planetě Zemi ovšem s příchodem rozvinuté civilizace podstatnou měrou ovlivňuje také člověk.
